Jméno:
Eva Pavlíčková
Přezdívka – nick:
Evička (vím, zní to trochu infantilně, vzhledem k mému věku, ale mě se to líbí ;o)))
Stav:
Svobodná (a musím přiznat – dle babiček k mé vlastní škodě – že mi to tak vyhovuje)
Oblíbené jídlo:
Brambory – vzdávám tímto svůj dík Kolumbovi a můj první a poslední dík Americe
Oblíbené pití:
Kafe
Oblíbená osvěžovna:
Postel (mám úžasnou, suprovou, obrovskou postel)
Oblíbený dopravní prostředek:
Nejraději chodím pěšky
Životní postoj:
Nikdy neříkej nikdy!
Životní sen:
Jsem dítě štěstěny. Mě se sny plní. Tak si musím vymýšlet pořád nové a nové životní sny.
Vzor:
Můj kocour. To zvíře je naprosto v pohodě ;o) Žádné stresy, jeho největší dilema je, jestli bude spát na pohovce nebo na židli. Přála bych si být aspoň na den kočkou.
Oblíbená věta:
Omnia sponte fluant.
Oblíbená doba:
Večer
S kým bych se chtěl(a) setkat:
S andělem
Miluju:
Příběhy a osudy lidí
Nenávidím:
Ranní vstávání
Umím:
Umím se učit ze starých chyb
Neumím:
Často neumím říct „ne“
A co sport?:
Co je to sport???
Nemoc:
Jsem naprosto zdravý člověk
Úchylka:
Divadlo
Zvláštní znamení:
Mám jedno znamínko ve tvaru srdíčka ( hledej, Šmudlo ;o)))
Oblíbené místo:
Domov
První činnost po probuzení:
Z hloubi své duše si povzdechnu a jdu se vyčůrat
Oblíbená kniha:
Jé, těch je! Ale stejně mám nejraději pohádky Boženy Němcové.
Oblíbená hudba:
V podstatě snesu všechno
Oblíbený web:
Nemám vyloženě oblíbený. Často jen tak brouzdám.
Oblíbený film:
Ať žijí duchové!
Oblíbený seriál:
Přátelé. A ovšem také Červený trpaslík ;o)
Oblíbené divadlo:
Prkno ;o) – samozřejmě
A kromě Prkna:
MDB (Mrštíci jsou nejlepší!)
Oblíbená role:
Každá (jen s těma babkama mám furt problémy)
Vysněná role:
Mou vysněnou životní rolí je můj život sám. A chci ho hrát jako o život.
Oblíbený režisér:
Když on Pavel umí tak úžasně přesvědčovat a motivovat ;o)
Oblíbený herec – herečka:
všichni jsou tak vyjímečné osobnosti
Jak jsem se dostal(a) k divadlu:
Na střední škole. Hrozně jsem si přála hrát v divadelním spolku. A měla jsem to štěstí, že mým spolužákem nebyl nikdo jiný než Přemek Hnilička. A tak jsem začala chodit do dramatického kroužku na ZUŠ. Už ani nevím kdo nás pojmenoval „Kočkodani“. Byla to tenkrát velká škola života. Ještě dlouho na výšce jsme se scházeli a občas spolu hráli. Tam z Kočkodanů vzniklo Theatrum cmundi. To byla doba úletů. Teď si říkají „Čára“ a hrají téměř profesionálně. Ale to není nic pro mě. Po odchodu ze ZUŠky jsme ještě s několika děckama založili divadelní spolek „Tak Jo“. Jsme nadšenci, co milují klasiku. Komedie, lehčí žánr, pohádky. Hrajeme pro radost sobě i lidem. Mimochodem hrajeme nejkrásnější pohádky jaké kdy amatéři hráli. Plné písniček, kostýmů, princezen, čertů a strašidel. Děti nás milují ;o) Stali se z nás blízcí přátelé i v osobním životě. No a PRKNO, to je elita mezi amatérskými divadly. Kdo by nechtěl patřit mezi elitu! Děkuju jim, že mě přijali mezi sebe.
Čeho bych chtěl(a) s Prknem dosáhnout:
Mě se splnil sen už jen tím, že v Prkně můžu hrát, že tu jsem
Jaký dárek bych chtěl(a) dostat od fanoušků:
Upřímný potlesk jako poděkování nad mým hereckým umem ;o)))
Číslo účtu:
a fakt mi někdo něco pošle ???
Mobil:
604997851