Rozhovor – Dva

Radka Schardová z brněnského Amadisu odpovídala Silvii Siblíkové

Viděli jste inscenaci, kterou hrálo Prkno?

Já jsem ji viděla, ale ne na živo, jen ze záznamu. Živě jsem tuto hru viděla na festivalu ve Vysokém před třemi lety od Zmatkařů Dobronín. Ti ji ale pojali trochu jinak.

Vy jste vyloženě hledali představení pro dva?

Nevím, Pepa mluvil o tom, že už tu hru měl v šuplíku dýl.

A to tak dlouho hledal správnou ženskou, která by to s ním hrála?

To mi neřekl. Ale já jsem s nima začala úplně náhodou, protože jsem hrála ve Velké Bystřici kde režíroval Tomáš Hradil a on režíroval Amadisu i Benátky pod sněhem. A poté, co Klára Havránková otěhotněla, mě Tomáš dohodil Pepovi jako záskok. Takže jsem hrála Benátky a pak mě Pepa oslovil na tuhle hru.

A jak se vám to hraje?

Naprosto úžasně. Já se na to vždycky těším. Je to hodně různorodý, každá postava je úplně jiná. Nevím, nakolik se mi daří mezi nimi přehazovat, ale moc mě to baví.

Máte pocit, že to hrajete pokaždé jinak?

Určitě. Když publikum reaguje, tak se hraje jinak, než když nereaguje. Diváci tu hru ze začátku berou jako komedii, ale mě se hrozně líbí ten moment, jak to v hledišti zašumí, když mi třískne hlavou o ten stůl. To cítím, že to lidi sledujou a že je to otřese.

Jak se vám hledal sponzor?

To nevím, to Pepa. Pepa může za všechno 🙂

Ta televizní scéna se Zemanem a Duhovou vílou v původním scénáři není. Proč jste ji tam zařadili?

Pepa tu původní scénu vypustil, nám se to nehodilo. Bylo to mířený na věci, co se dějou v Anglii, co by tady lidi absolutně nepochopili. Režisér to sice nechtěl, ale Pepa si tu scénu vybojoval. Původně to byli blázni, ale on to pojal takhle, my jim říkáme ichtylové.

Na mě ta scéna působí rušivě, že se do té hry nehodí.
Nám to říkala i nějaká porota, že je to vlastně úplně jinej žánr. Ale lidi se smějí…

Komentáře