Honza Říha, autor textu i hudby, herec i režisér divadla Strom se Silvii Siblíkové nakonec i trochu rozpovídal
Ten scénář jsi napsal sám?
Ano
I ty verše?
Jo.
I písničky?
I hudbu, celé jsem to napsal já.
To je úžasné. A co s tím děláte? Jezdíte s tím po školkách?
Moc ne, spíš hrajeme v rámci našich amatérských možností.
A proč ne? To je škoda, tohle představení je pro školky úplně ideální!
No protože máme každý svoje zaměstnání. Ve školce jsme hráli jen dvakrát nebo třikrát, příležitostně můžeme, když si nás objednají. Ale v podstatě hrajeme jen o víkendech.
A jak je to stará pohádka?
V listopadu měla premiéru.
A ty vychrlíš zhruba jednu pohádku ročně?
Ne, já jsem teď pohádku nedělal několik let. Naposledy jsme dělali Podivouse, a to byl rok 2012.
Kolik autorských pohádek máš teda na kontě ?
Tohle je čtvrtá.
A se svojí kolegyní spolupracujete jak dlouho?
Známe se osm let, hrajeme spolu v divadelním spolku Dialog, to je naše domovská scéna. Pohádku jsme si udělali tak na okraj, jako něco kompaktnějšího. Ty věci, co se dělají jako celosouborovky jsou bezvadný, že se setkávají lidi, ale je to spíš taková společenská událost. Často tomu chybí možnost to udělat precizněji, protože každý má nějakou práci, zájmy a samozřejmě děti. Takže je složitější, aby deset lidí dalo dohromady nějakou stmelenější inscenaci. A jak přibývá zkušeností, tak ubývá času…
A tohle je tvoje srdeční záležitost, udělat si něco menšího pro dva herce?
Pro mě jo a myslím, že pro Martinu taky. Spousta souborů nechce dělat pohádky, nevím proč. Asi jim to přijde ponižující nebo méněcenný…
A do Bítýšky jezdíte rádi?
Jo. Tuto pohádku jsme tady už hráli hráli v zimě, takže tu s ní jsme podruhé. A na festival jezdíme moc rádi, protože to tu má takovej správnej nádech plesniviny, kterej prostě jinde není. A i když se ta zeď přetře, tak já vím, že tam ta plíseň je, ale to se mi hrozně líbí. A já to moc oceňuju, že je zdejší festival takovej míň formální, víc otevřenej, i tím, jak se tady spí. A těší mě, že se to tu nebere moc vážně a žije to takovým kolektivním duchem. Spousta festivalů o to usiluje, ale zdaleka ne každému se to podaří. A tady se to daří, podle mě, tím volným přístupem. Takže jo, samozřejmě, je tu fajn.